City Triangle ▲

V minulém článku jsem to neudělala, ale udělám to teď. V posledních dvou týdnech to s tím psaním článkům bylo dost pochudlé, takže se omlouvám. Po asi tak měsíci, kdy se nic nedělo, se to najednou nahromadilo (není to tak vždy?) s dizertací a Vánocemi a čas prostě nebyl. Než odjedeme, tak to chci rychle napravit, protože poté si budu dva týdny užívat teplo domova, čímž myslím teplé jídlo 5x denně. Dnes bych se chtěla trochu věnovat tomu cestování po okolí, které jsem minule zmínila.
Vejle se nachází v tzv. trojúhelníku (dánsky Trekanten) s městy Kolding a Fredericia. Nachází se v blízkosti, všechny leží na Jutlandu a velikostně jsou si dost podobné. Obě tyto města jsme navštívili, tak teď něco málo o nich a samozřejmě fotky.

It has been a bit poor with the articles in the past two weeks and I am sorry about that. After a month of not doing anything it transformed to doing everything in the past two weeks. The X-Mas craziness adds up to it even more. I have been writing my first group dissertation and we've been travelling a bit. You never know what might happen so we want to get as much as possible from our stay here. Our city Vejle is part of a so called triangle with cities Kolding and Fredericia. They all lie close to each other, all in Jutland and with similar size. We've visited them both so now a little bit about them and photos along of course.

7 událostí z posledních dvou týdnů, které je nutno zmínit

1. Píšu svojí první dizertaci. Jen to slovo zní tak hrozně vznešeně a vysokoškolsky, že ho říkám furt! Jako vždy jde o skupinovou práci, to už ani snad nemusím opakovat. Naše téma je v podstatě Cestovní kanceláře vs. rezervování online, abych to přeložila do češtiny. Myslím, že zatím to jde moc dobře a vypadá to, že budeme před Vánocemi hotové, takže bude klid!
2. Kuba pracoval a pracuje dál. Hurá, hurá! Týden ve skladu, týden ve škole a teď zase týden ve skladu (to aby si od té školy odpočinul). Takže teď budeme mít krásně našetřené penízky zase na nějakou chvíli dopředu, takže Vánoce budou o to veselejší! (tím nemyslím finančně, ale psychicky… možná jen trochu finančně, hehe)
3. Máme koloběžky. Bože, jenom té větě se musím smát. Ano, v našich 19 a 21 letech jsme si pořídili koloběžky. Byl to Kubův nápad, jelikož to má od nádraží do práce 3,5 km, takže takhle to bude hned pohodlnější. A vzhledem k tomu, že zrovna tuto sobotu byly koloběžky v obr slevě, tak jsem si ji koupila i já a máme 2 za cenu 1! Dneska jsme byli na výletě a ujeli jsme 6 km. Upřímně, nic lehkého to není! :D Ale jsem z toho nadšená, dokonce i rodiče na obou stranách!
   
4. Poprvé na návštěvě. 1. prosince jsem byla poprvé pozvána na návštěvy ke spolužačkám do Koldingu. Francouzka (jo má i jméno a navíc je z Arménie, ale jsem zvyklá ji říkat takhle :D) si s manželem pořídila štěňátko huskyho a je úplně dokonalý! Po městě mě provedla Anna (Maďarka) a pak jsme zamířili k Francouzce, kde jsem si po 3 měsících dokonce užila i televizi a pizzu! Byl to skvělý den, moc jsme si to užily. Po Vánocích je plánuji pozvat na oplátku k nám na nějakou českou mňamku (vypadá to na smažák).
   
5. Míň jíst, víc cestovat. Také naše nové motto. Před pár týdny to s těmi našimi financemi a smůlou vypadalo už bledě, tak jsme si řekli, že když nevíme, jak dlouho nám je ještě přáno tu být, tak to musíme využít naplno. Takže místo toho, abychom si koupili kolu nebo brambůrky, jsme si oba (již před nějakou dobou) pořídili Rejsekort, se kterou všude cestujeme v podstatě za polovinu. Navštívili jsme sousední města, vánoční trhy na hrádku, light festival a pláž s větrem o rychlosti 80km/h. Ale o tom ještě jindy!
   
   
   
   
6. Byli jsme tancovat. No fakt, taky tomu nevěřím. Ale tak abych to objasnila. Kubův spolužák Gabi (Rumun), který s námi byl i v Kodani, je profesionální tanečník Poppingu. Jde o takovou odrůdu hip hopu – patří do toho robot nebo mim. No a Gabi uspořádal zdarma předvánoční workshop, aby přilákal nové tanečníky na další sezónu. Tak jsme ho šli podpořit. Celý popping je hlavně o zatahování a povolání svalů, takže to byla docela fuška, ale moc jsme si to užili! (tedy aspoň já, Kubí na ty tance moc není) Měl tam i jeho přítelkyni, které jsem se představila jako Kate, na což reagovala jako: „Kate, ta fotografka?“ Gabimu se totiž hrozně líbily fotky, co jsem nafotila v Kodani a stejně tak Ramoně. Tak jsem se z toho skoro začervenala. Na konci nás ještě nabalila vánočníma sušenkama, co se nesnědly, a ještě nás odvezli domů. Jsou oba takový magický pár, protože jsou jedni z nejmilejších lidí, co jsem kdy potkala a dohromady jsou úplně kouzelní!
   
7. Za týden jedeme do Prahy!!!! Vážně jsem se na nic ještě tak netěšila. Doteď jsem z domu byla nejdéle 2 týdny, takže 4 měsíce jsou bez rodičů a kamarádů opravdu věčnost. Rodičům už asi dva týdny posílám obden seznamy, co za jídlo a pití si chci dát a co bych uvítala, aby na mě čekalo v ledničce. Chudáci :D (nejsou krátké ty seznamy, vůbec ne). Ale prostě…je to jednou za půl roku ne? ♥
   

První práce ve skladu

Ano, čtete správně! Práce! V pátek 27. listopadu zavolal Kubovi člověk z firmy zařizující práce ve skladu, kde byl na pohovoru v Horsens asi dva týdny předtím, že má pro něj na příští týden práci! Vyžadovalo to nejít týden do školy, ale do této doby skoro nechyběl, takže to nebyl žádný problém.

Neděle, všechno bylo domluvené, vlak zjištěný, batoh sbalený. Aha, ale přišel hurikán. No bez keců. Celé Dánsko zasáhla bouřka Gorm (to je opravdové jméno), mosty zavřené, 90% vlaků nejezdí, za chvíli nám asi spadne barák na hlavu. A dopr****. To jsem si říkala, že ten osud si s námi fakt hraje jak s loutkama. Ale k neuvěření, vše dobře dopadlo! Ráno všechno jezdilo. Práce byla v Middelfartu, město hned za mostem Lillebaelt, každý den 8,5 hodiny od 7 od rána. Vstávání bylo trochu perný, ale to je maličkost. Co se týče náplně práce, asi docela klasika - vykládání kontejnerů a třídění zboží do klecí. Avšak když se to dá do čísel, zní to docela šíleně - např. kontejner se zbožím o váze 25 tun nebo 1700 pneumatik. Ale Kubík je kluk šikovná, s takovou prací už měl zkušenosti.

Jinak celý sklad měl na délku asi 350 metrů, takže většina zaměstnanců se po prostoru pohybovala pomocí kola nebo vozíků. Přesto se tomu chození nevyhnete a se vzdáleností skladu od nádraží měl Kuba denně nachozeno tak 15 kilometrů. Uf. Nebylo to nic lehkého, ale máme docela silnou motivaci k tomu, takový náročnosti přežít, tak se stalo! Teď jen doufat, že se nabídky jen pohrnou.

Copenhagen in 5 hours

Ano, je to tak. 5 hodin na to projít Kodaň, byl to boj, ale zvládli jsme to. Začalo to tak, že jsme před dvěma týdny byly v pubu s Kubovými spolužáky a dozvěděli se, že nová dánská autobusová společnost má do koce listopadu otvírací slevy, a to z Vejle do Kodaně pouze za 29 dkk! Vzhledem k tomu, že je to 250 km, stojí cesta autobusem normálně i 200,-. Z toho důvodu jsem ani nedoufala, že bychom se do Kodaně podívali, takže jsem se neuvěřitelně těšila! Jeli jsme ve velice mezinárodní partě - 2 Češi, 2 Rumuni, Íránka a Nikaraguanka (tak se to asi neřekne, ale víte, co myslím). Musím říct, že když je člověk obklopen správnými lidmi, jde všechno líp. Ve třídě mi občas ze spolužáků stojí všechny vlasy, ale tahle naše cestovní parta je super.

Autobus nám jel v 8 ráno 26. listopadu (jo zatáhli jsme školu, ale to se na vejšce může). Přijel o půlhodiny později, takže z očekávaných 6 hodin nám na město zbylo něco přes 5. To byla výzva! Naštěstí jeden člen party v Kodani nějakou dobu žil, takže nám pomohl se dostat od nádraží do historické části města. Hned u nádraží se nachází zábavní park Tivoli, kam jednou prostě musím! Pak jsme pokračovali k radnici, dále po hlavní obchodní ulici (tolik krámů!) až k malebnému přístavu Nyhavn. Během cesty jsme narazili asi na 3 vánoční trhy ve velice německém stylu (glühwein und bratwurst, bitte). V Nyhavn bylo jedno pivo v přepočtu za 350Kč, z toho jsem skoro upadla do vody. Pokračovali jsme k mému vytouženému místu - královský palác a rezidence královny Amalienborg. Obrovské náměstí obklopené 4 paláci, v pozadí se tyčícím Marmorkirke. 

Poté jsme se s Kubou oddělili a vyrazili jsme k úžasné soše Malé mořské víly, která byla postavena na památku pohádky Andersena. Dívá se směrem ke břehu, kde vyhlíží svého prince. V létě se zde na fotku čekají fronty, tomu jsme se my vyhli. Zbývají 2 a půl hodiny. Vyrazili jsme směrem k hradu Rosenborg kolem Národní galerie, dále ke Kulaté věži a nejlepší tečka na závěr, palác Christiansborg s vyhlídkovou věží se vstupem zdarma! A tohle vážení, to bylo něco. Hned první výhled, který se mi naskytl, byl na ten neuvěřitelný most Öresund a Malmö ve Švédsku!! Dvě věci, kterými jsem tak pošahaná. Tohle jsem nečekala. Most je opravdu OBROVSKÝ a vytváří tak úžasné pozadí k barevným střechám Kodaně. A do toho můj oblíbený mrakodrap Turning Torso v Malmö. Nechtěla jsem odejít, bohužel autobus volal. 

20 minut před odjezdem mi volala Íránka, že se ztratili, no hurá :D Naštěstí byl s námi zkušený Gabriel, který je dokázal navést zpátky a za 5 minut jsme seděli na cestě zpátky. Ušli jsme asi 15 km, nožky bolely! Ale výlet to byl vážně skvělý. Uvědomila jsem si, jak mi chybí velkoměsto. Vejle je super, ale hold jsem krví zarytá velkoměšťanka z Prahy. A co bych ještě chtěla zmínit! Kodaň se od nás nachází přes dva ostrovy. Jutland a Fyn spojuje most dlouhý 1,2 km, výhled na moře pěkný. Fyn a Zéland spojuje most dlouhý 18km a výhled na otevřené moře je dechberoucí. Takže to byl opravdu skvělý začátek našeho výletu do Kodaně, přesvědčte se sami na fotkách!

Storebæltsbroen

 hlavní nádraží

The Black Friday Experience

Tohoto dne jsme se obávali. Víte, Dánové si moc dobře uvědomují, jak je v jejich zemi draho, přestože nedostatkem opravdu netrpí. Takže jakmile je na scéně nějaká sleva, jdou po ní. A teď si představte událost o obsahu amerického Black Friday. Šílenost! Dánové si na Ameriku hodně potrpí, takže bych se ani nedivila, kdyby tu někdo slavil Díkuvzdání. Black Friday se tedy uskutečnil 27. listopadu. Obchody naháněly na slevy už týdny dopředu, ale na tohle se připravit nedá (minimálně ne psychicky). Tohle je opravdu den, kdy se všech 50 tisíc obyvatel nažene do ulic (jedné nákupní ulice) a obchoďáků (jednoho obchoďáku). Chvíli jsem tedy uvažovala, jestli se k tomu přidáme, protože nejsem příznivec davové psychózy, ale na druhou stranu každá koruna dobrá, takže schváleno.

Po 5 minutách z domu už jsem valila oči. Desítky aut čekajících na semaforech a na parkovištích urputně hledajících místo. Tolik jich tu není ani v denních špičkách. Lidi všude. VŠUDE. A agresivní a hrozně rychlí. Některým snad i kapala slina od pusy a šla pára z uší. Neskutečné obnosy tašek na každé volné ruce. Rodiče si brali na posilu i malé děti, hlavně kočárky, do těch se toho vejde, že. Potkali jsme babičku, co měla vpředu i vzadu na kole dva asi tak desetikilové prací prášky. Vypadala, že když se jí dotknu, tak upadne. Ale úsměv na tváři nezapřela. V každém obchodě slevy minimálně 20%, nejvíc jsem viděla 50%. U každého vchodu vyvěšené černé balónky s nápisem Black Friday (takové utrácení!).

Nejdřív jsme se vydali za jídlem do Føtexu. Pořídili jsme výborné čokoládové muffiny upečené přímo na BF (je to na nich i napsáno). Musím říct, že nás slevy donutili jít do obchodů, kam bychom normálně nešli v domnění, že jsou moc drahé, ale naopak! Takže teď víme, kde budeme nakupovat dárky na Vánoce, muhehe. Dále jsme se vydali do obchodu s oblečením Bestseller a normálně a neuvěřitelně JSEM SI KOUPILA OBLEČENÍ! Po čtvrt roce. Ulovila jsem krásnou bavlněnou bílou košili za 100 dkk (350Kč)! Juch juch. Nakonec jsme se vydali do obchoďáku kouknout ještě po dalším jídle (toho nikdy není dost) a najednou jsme ucítili pach technického líhu (tak něco). A voila! Před budovou ohňová show, to tomu chybělo. V prostoru 10m² se proháněli 2 muži a 2 ženy, co plivali oheň, polykali oheň, hladili se ohňem a macháli s nim kolem sebe. Ale byli fakt dobrý, bavila jsem se. Pak jsme rychle sfoukli obchoďák, koupili jsme si Pringles za 10,- a alou domů.

Nakonec jsem moc ráda, že jsme to absolvovali, protože to bych nerada zmeškala. Posedlost Amerikou k Dánsku prostě patří a jak furt říkám, chci tu toho zažít co nejvíc, protože člověk nikdy neví, co se může stát. Hezký víkend!

10 Places in Scandinavia I Want to See

10 míst ve Skandinávii, které bych chtěla navštívit. Nevím, jak vy, ale já takové druhy článků zbožňuju. Objevování nových turistických destinací, na které bych jen tak sama nenarazila a které mě zároveň i motivují, protože jsem cestovní maniak (taky turismus studuji, že) a chci vidět všechno (co mě zajímá). Myslím, že Skandivánie bývá v turistickém ohledu dost podceňována, což je velmi škoda, na druhou stranu chápu lidi, co si myslí, že za ty strašněšíleněmoc velký ceny to nestojí. Ale stojí! Komu nevadí do cestování trochu investovat a rád poznává novou kulturu, tak tohle je místo pro něj (a pro mě hlavně)! Bylo vážně těžké vybrat pouze 10, musela jsem si dát limit, jinak by jich bylo tak 100 (možná někdy příště). A teď hurá šup do práce vydělávat na turistické radovánky! Snad Vám to bude inspirací.

I don't how about you but I adore posts like these. Getting to know new travel destinations that I wouldn't have discovered myself. These places motivate me (in every way) since I am a serious travel maniac (my Mom led me to that, not my fault) and I also study tourism, right?! I think Scandinavia is sometimes being underestimated in the tourism field but it shouldn't be (though the freakishly high prices don't really help). Anyway who isn't afraid to invest in travelling and likes discovering new cultures, this is the place! It was incredibly hard to pick just 10 places but I had to give myself a limit otherwise it would be a 100. So now hurry to work to earn money for travelling! I hope this will be an inspiration for you. 

1. Norwegian Mountains

Norské hory mě vždycky fascinovaly. Mě vždycky fascinovaly všechny hory vlastně. Od mala jsem jezdila lyžovat do Alp v Rakousku a na to panorama se dá tak lehce zvyknout. Mým dalším cílem je tedy Norsko. Fjordy, které horami protékají jsou opravdu unášející.
I've always been fascinated by mountains. We have a quite few hills back in Czech but since I was a kid I've been going to ski in Austria. It's so easy to get used to that view. So my next goal is Norway. The fjords flowing through the mountains are indeed staggering.

2. Lapland

Laponsko se rozprostírá na severu Norska, Švédska i Finska a jedná se o území obývané kmeny Sámů. Laponsko poskytuje skvělý zážitek seznámení se s kulturou jediných domorodých obyvatel EU a nádhernou nedotčenou přírodu, kde si můžete vyzkoušet jízdu na psím spřežení. Mimo to, legenda říká, že Laponsko je právě to místo, kde žije Santa Claus!
Lapland spreads around the north parts of Sweden, Finland and Norway and is home to the Sami people, only indigenous people of EU. This is a place where you can learn their culture and observe the beauty of untouched nature. It's also supposed to be the place where Santa Claus lives!

3. Wadden Sea National Park

Národní park Wadden Sea se nachází na západě Dánska a je památkou UNESCO. Park nabízí mnoho unikátních záážitků - při odlivu je možno se procházet pískovými dunami a sledovat mořské dno. Duny jsou také oblíbené místo pro odpočinek tuleňů při rozmnožování.
Wadden Sea NP is located on the west of Denmark and is part of UNESCO. It offers many unique things to see. When the tidal retreats, it's possible to walk on the sand dunes and watch the revived seabed. These places are also popular for breeding colonies of seals.

4. Kronborg

Hrad Kronborg, ústřední dějiště Shakespearova Hamleta. Pro nadšence literatury naprosto nevyhnutelné místo k navštívení (→já←). Hrad je otevřen po celý rok, nabízí mnoho zajímavých prohlídek a také výhled na města Elsinore a Helsingborg. Patří rovněž do UNESCA.

Kronborg Castle, the place where Shakespeare's Hamlet came to life. In other words, a total must-see for literature fans (→me←). It offers many routes as well as  a view on the town of Elsinore and Helsinborg. Kronborg also belongs to UNESCO.

5. Malmö

Malmö je jedno z předních švédských měst. Nevím, co přesně, ale něco mě na něm přitahuje. Moderní město s přátelskou atmosférou, širokou kulturní stránkou a velkým výběrem kvalitních restaurací a nákupních míst. Mimo to, je spojen s Kodaní ohromným mostem Öresund (7,8km) a výhled na něj vážně stojí za to.

The city of Malmö is one of Sweden's largest. Modern city with friendly atmosphere, wide choice of culture attractions, good places to shop and high quality restaurants. Besides, it is connected to Copenhagen by the mighty Öresund bridge and the view is really worth it.

6. Copenhagen

Asi by bylo hříchem bydlet v Dánsku a nepodívat se do Kodaně. A taky proč ne?! Sídlo královské rodiny, ikonická socha Malé mořské víly, jeden z nejkrásnějších přístavů a úžasný výběr muzeí. A hlavní atrakce - zábavní park Tivoli Gardens, kdo by o něm neslyšel?

It would probably be a sin to live in Denmark and not visit Copenhagen. And why wouldn't I? The residence of the royal family (which I adore), the iconic Little Mermaid statue, one of the most beautiful harbours, wide range of !free! museums and much much more. Not to forget the amusement park Tivoli Gardens!

7. Stevns & Mons Klint

Jak už jsem zmínila v jednom z minulých článků, dánské pobřeží je jedno z jeho hlavních turistických atrakcí. Stevns Klint je také součástí UNESCO a Mons Klint je jen z mnoha dalších úžasných úkazů.

As I have mentioned in one of the previous articles, The Danish coastline is one of its main tourist attractions. Stevns Klint (right picture) belongs to UNESCO and Mons Klint is just another beautiful phenomenon.

8. The Icehotel in Sweden

První "ledový hotel" na světě, otevřen roku 1990 ve Švédsku. Roztává každý rok na jaře, čili se musí znovu a znovu stavět. Vnitřní teplota se pohybuje pod bodem mrazu, cca -5°. Pokoje mají vlastní postele židle, dále se zde nachází i ledový bar a kaple, která je oblíbeným místem pro sňatky. Ne, že bych se tam chtěla ubytovat, ale vidět to vlastní oči, to jo. 

The first hotel made from ice ever, opened in 1990 in Sweden. It must be rebuilt every year since it melts down every spring. The inside temperature is about -5°. The rooms have their own beds, chairs, an ice bar is available and so is an ice chapel, popular place for marriages. Not that I would accomodate myself, but see it with my own eyes, yes please.

9. Ribe

Ribe, nejstarší město Dánska. Založeno již na začátku 8. století za vlády Vikingů. Zdejší katedrála je prvním křesťanským kostelem ve Skandinávii založeným pod vládou krále Horika I (tak co, kdo kouká na seriál Vikings?). Z celého města tedy dýchá bohatá historie. Navštívit můžete vikingské centrum či vyrazit do parku Wadden Sea, který je nedaleko.

The oldest town of Denmark. Established in the early 8th century in the Viking age. The Ribe Cathedral is the first Christian church in Scandinavia built under the reign of King Horik (so who watches the Vikings?). The whole city offers a rich history and famous Viking centre.

10. Gullfoss Waterfall in Iceland

Věřím, že Island je světově známý pro svoje jedinečné přírodní úkazy. Jedním z nich je vodopád Gullfoss. Když se k němu blížíte, na první pohled to vypadá, jako by mocná řeka mizela přímo v zemi. 

I believe that Iceland is generally known for its nature phenomenons. One of them is the Gullfoss Waterfall. When you first approach it, it seems like a mighty river just disappeared into the ground.

Děkuji za přečtení!

Thanks for reading!

The (Ups) and Downs of Danish Lessons

Yesterday’s Danish lesson was a hell on earth. That’s when it ocurred to me that I haven’t even mentioned attending Danish lessons in the previous articles bus it’s a quite important part of being here. Probably the most important one in order to survive. We started the Danish lessons on 5^th October. Before that date, were all supposed to get an email with “details” about the first lesson like the address or time from the Kommune (municipality). Well the percentage of the “chosen ones” who got the email was like 20%, not good. But we shared the information and came to the first lesson. We all gathered in a canteen in the Sprogcenter (about 60 people maybe). Eventually they made one class with like 20 people (I was the lucky one to get in) and sent the rest home, because they were just clueless about what to do. Okay. Those people were all supposed to get a text about their next lesson, which never happened I believe so some of them started the lessons even 2 weeks later. That was a bit annoying for those of us who already knew the basics and had to repeat them all over again. But then again, it wasn’t the people’s fault.

The so called Intro Course took 1 month and I must say that we learned quite a lot. Even though I took some of the online courses like Duolingo back in Czech I have learned a lot of new stuff and I had really fun. The lessons were really effective, with big emphasis on practising talking rather than writing. Our teacher was a bit old-fashioned meaning if you used your phone during the class she would the most happy to give you detention (not possible for her disappointment). Anyway, after the 1 month intro course you get a choice if you want to continue to a Modul 2 or 3. Nr. 2 is for people who want to go slower with the overall education. Nr. 3 is for people who want to learn as fast as possible. It makes sense I chose nr. 3 because…what would I be waiting for? The teacher warned us it might be a bit too hard to catch on but I like language-learning challenges.

Now I go back to the hell on earth. That’s the perfect way to describe the first lesson of Modul 3. The process was about 100000x slower than in the intro course. I believe our new teacher must have been a turtle in his previous life. It took us 2 hours to do 4 exercises! We listened to every one of them 3 times, completely unnecessarily. In the intro course I spoke in like every 5 minutes, here once in 30 minutes (with the same amount of participants). On top of that, while we were reading some texts, he didn’t even correct the people who said it wrong. And I know it was wrong because I'm a grammar Nazi. Tomorrow we have the second lesson so if it won’t get any better, I’ll probably complain in the Sprogcenter and go back to Duolingo.

BUT! What am I just adding now (12 hours after publishing) is that the Danish lessons are COMPLETELY FREE! Which is a great great thing since otherwise we really wouldn't be able to pay for it. So thanks for this Kommune! And sorry for not mentioning this sooner.

It's just such an irony when everyone's stressing the fact that you need to learn Danish in order to find a job. Well, I would very much like to but I guess it's just not written in the stars for me (us). I've even considered if it's some kind of evil strategy how to make internationals not get a job in Denmark. But I think it's just our bad luck.

We had to drink some alcohol after we got home to put the experience into blur for a while. Still no luck in finding a job and now I won’t even enjoy learning Danish anymore? What am being punished for? So please God I'm praying, make it better. 

Week 45 Update – The Perks of Autumn

Jsem úchyl na podzim. Ani horko, ani zima (dobře, tady je zima) a nejkrásnější spektrum barev za celý rok. Tady je podzim obzvlášť krásný, vzhledem k té úžasně zelené barvě trávy, která barvy stromů ještě podtrhuje. Samozřejmě nic není dokonalé, co mě na podzimu štve nejvíc, je příliš brzké začínající vánoční šílenství. Prostě proč? Vždyť zbývají ještě dva měsíce a nepotřebuju, aby mi furt někdo připomínal, že ještě nemám žádný dárky!!

A teď něco k tomu, jak se nám daří. Pondělí začalo naprosto extázně. Když jsem se mučila ve škole, tak mi přišla zpráva od Kuby, že ho pozvali na pohovor!! A večer, když jsem kontrolovala dánský účet, tak jsem s nesmírnou radostí zjistila, že mi přišly penízky za uklízení!! (Smlouvu teda furt nemám, ale čert to vem). Ty úmorný 2 a půl hodiny dánštiny to štěstí trošku podlomily, ale ne moc. Ve středu jsem se s Kubou vydala do agentury, kde měl mít pohovor. Pozn.: Agentura je asi 6 km daleko od našeho baráku. Nachází se uprostřed obrovského skladiště, odkud každou minutu vyjíždějí kamiony a s pěšími se tam moc nepočítá. A jak to dopadlo? No nijak. V kanclu seděla žena nepříjemná jak pr*** a Kubovi řekla, že momentálně žádnou práci nemají. Aha. Tak ještě volal muži, který mu ohledně pohovoru volal a oznámil, že takhle to prostě chodí, když neumíte dánsky. Jo, to dává smysl. Tak jsme zase tam, kde jsme byli, akorát máme peníze na měsíc navíc, jeej! Poslední dva dny mě tedy doprovází trochu deprese, ale nesmíme se vzdávat, bojujeme dál, tak držte palce! (Navíc už máme zaplacenou cestu zpět po Vánocích, tak se prostě vrátit musíme.)

Po cestě do agentury jsem ulovila aspoň pár podzimních fotek, tak příjemné kochání.

I’m an autumn freak so when it comes to your favourite season, I have a clear mind. It’s neither hot nor cold and the brightest colour spectrum is finally to see. What I don’t like is the way to early X-Mas madness. Why does someone always have to remind me that I have no idea what to buy as gifts?

Anyway, what’s new with us? On Monday I finally got my salary from cleaning that I did in October for 14 days, yay! And Jakub pleased me with a message that he was invited for a job interview while I was at school! Amazing (but too many hopes raised)! The Monday evening 2, 5 hours of Danish lessons killed the ecstasy a bit, but not too much! On Wednesday we headed to the job agency (6km away). It was in a middle of a huge warehouse, from which a truck went out every minute (they didn’t care much about walkers). When he went into the office, a “very nice” lady told him with “empathy” that there is no job available. Huh. So he called a guy to find out that that’s just the way it works here if you don’t speak Danish. Sure, makes sense man! So the past few days were a bit depressing but we don’t give up and keep on fighting! (We already bought tickets back to Vejle after X-Mas so there’s no turning back). Wish us luck!

At least I was able to catch some colourful photos on our way back, so here they are!

To základní o Dánsku/Basics to know about Denmark

FOR ENGLISH SCROLL DOWN¯

Dneska jsem tak pátrala v hlavě a přemýšlela jsem, co Vás vlastně tak zajímá a co očekáváte, když si jdete číst můj blog. Došlo mi, že jsem zatím dost vynechávala taková ty „zábavná fakta“ o Dánech, které člověk pozná jedině osobně. To je něco, o čem tady chci psát. Přiblížit celý tento národ a kulturu tak, abyste měli pocit, že jste to sami zažili. Dneska jsem si tedy připravila taková základní fakta, co se všeobecně a celosvětově o Dánsku ví. Možná už jste o nich slyšeli, možná ne, tak snad Vás aspoň trochu překvapím! S těmito články tedy hodlám pokračovat až…no do aleluja, tak snad se bude líbit!

1. Nejšťastnější národ na světě (určitě?).

Není šťastný jako šťastný. Dánsko bylo vyhlášeno dva roky po sobě jako nejšťastnější národ na světě díky vysokému skóre např. ve výši  sociálních dávek, svobodě na všechno a malé korupci. Peněz tu je prostě na všechno a všechny dost. Přesto si můžete přečíst různé názory lidí z ciziny (jako jsem já) většinou žijících v okolí Kodaně, kteří si stojí za tím, že Dáni jsou chladnokrevní, zlí, necitelní a nudní. Asi není Dán jako Dán, protože tohle já rozhodně říct z vlastních zkušeností nemůžu.

2. Nejstarší monarchie a státní vlajka.

Jak je známo (nebo aspoň doufám) Dánsko je konstituční monarchií, která je tou nejstarší v Evropě. Její začátek se datuje již k 10. století od vlády vikingského krále Haralda I. Bluetootha (o kterém jste si mohli přečíst v minulém článku). Současnou královnou je Markéta II., moc sympatická paní s velkým stylem a epickou královskou jachtou, která nás tu ve Vejle dokonce před dvěma měsíci navštívila.

Nejen dánská monarchie, ale i dánská vlajka (dánský název Dannebrog) je tou nejstarší užívanou vlajkou státu na světě. Údajně vznikla 15. června 1219 a svým vzhledem připomíná svojí dobu křížových výprav. K jejímu vzniku se váže legenda, o které si můžete přečíst zde.

Source

Tváří v tvář Vikingům

A zážitky z podzimních prázdnin nekončí. Po ten čas, co jsme tu měli Verču s Honzou jsme se samozřejmě chtěli vytáhnout a ukázat jim to nejzajímavější, co tu jde. Proto jsme se druhý den po Legolandu vydali dopoledne do malého městečka Jelling, kde se nachází národní muzeum a UNESCO památka, tzv. Viking rune stones. Jinak celkově se nachází v Dánsku 7 UNESCO památek, z toho dvě byly nově přidány letos v červenci. (Víc si můžete přečíst zde.)

Před více než 1000 lety byl Jelling osadou krále Harolda Bluetootha (k tomu příjmení se vrátím později). Za jeho vlády celá země konvertovala na křesťanství a celý tento proces byl zaznamenán runami na kameny, které jsou k nalezení právě zde. A na koho tedy věřili Dánové před Bohem? Určitě jste už slyšeli o norské mytologii nebo jste aspoň fanouškem Thora. Ano, přesně tak, Odin, Loki i Thor a jeho kladivo Mjöllnir pochází z této mytologie a právě v tomto muzeu si o tom můžete přečíst spoustu zajímavých věcí.

Nešlo ale ani o ten obsah, jako o samotný design muzea. Když se řekne muzeum, tak si představíte vitrínu a dlouhý text, který jste líní číst. Ale ne tady. Celé muzeum je vybavené speciálními moderními výstavními technologiemi, které opravdu vytváří naprosto jedinečný zážitek. Můžete se projít před obrazovkou a vidět se jako Viking v boji, sledovat zdi, jak se Vám mění před očima různými kresbami, napsat si své jméno runami nebo zjistit, jak moc bolí někomu vrazit meč do těla (pozn. nikdo zraněný nebyl).

Jak vaříme

Pro začátek bych se chtěla omluvit. Frekvence článků není taková, jako bych si ji představovala, hold když se Vám ke každodenní honičce se školou přidá ještě nemoc, tak to ničemu nepomáhá. V pondělí bych měla dostat smlouvu od ShineDanmark, kde jsem pracovala něco přes dva týdny jako záskok, hurá hurá! Bohužel šéf momentálně nenabízí nic pravidelného, takže můžu doufat jen v občasné uklízecí jednorázovky. Z toho důvodu jsem teď za víkend poslala už 45 emailů do různých hotelů v dosažitelné blízkosti. Snad se někdo ozve, držte palce!

A teď k tomu článku. Jsem úchyl na jídlo, kamarádi vědí, ostatní poznají. V jídle se vyžívám už odmalička, rodiče a známí mi vždycky říkali, že bych mohla dělat reklamu na jídlo (to by byl byznys!). Tak Vám teď přináším malou ukázku toho, co si tu tak vaříme. Všichni totiž mají pocit, že studentský život jsou párky a polotovary, ale my tenhle mýtus bouráme!

Dánské národní jídlo jsou takové plátky vepřového s krustičkou, brambory v celku oloupané a pažitková omáčka (více zde). V podstatě v každém místním jídle najdete pořádný kus masa, takže pro nás Čechy super. My si vaříme tak nějak po svém, někdy víc do české kuchyně, někdy i do té dánské, ale většinou něco mezi.

A teď si vychutnejte fotečky a hezký víkend!

Výlet do země zaslíbené – Legoland

Tak konečně jsme se dočkali a vyrazili jsme do Legolandu! Byla by ostuda čekat ještě déle, vzhledem k tomu, že ho máme 30km za barákem. Abyste tomu rozuměli. Máme (měli jsme) teď podzimní prázdniny a spolu s prázdninami nám sem přijeli kamarádi z Česka! Takže nejenom, že jsme byli šťastní, že si máme s kým povídat, ještě k tomu nám přivezli spoustu, ale FAKT SPOUSTU jídla, dobrůtek a jiných nezbytností, takže největší radost! A vzhledem k tomu, že kamarádky přítel je celoživotní fanoušek Lega, tak to byla volba číslo 1.

Lístek nás vyšel na 280DKK (cca 1000Kč…fuu takhle to zní jako fakt moc). Lístky jsme objednávali 7 dní předem, takže byl lístek o 60DKK levnější, než kdybychom ho kupovali na místě, a ještě jsme se vyhnuli frontám. Celý park otevírá v 10:00, atrakce končí v 17:00, ale park je otevřený ještě další hodinu, ve kterou je vstup dokonce zdarma. Zajímavostí je, že se nachází hned vedle letiště v Billundu, takže přistávající letadla jsou opravdu přímo nad Vámi, což tomu zážitku ještě dodává. Celý park už byl vyzdobený dýněmi, čarodějnicemi a upíry, vzhledem k tomu, že za dva týdny se tu slaví Halloween.

Zkušený Honza měl načtené tipy, takže hned po vstupu jsme vyrazili k atrakcím odzadu, kde samozřejmě bylo méně lidí, protože všichni se zaseknou na začátku. Jako první jsme šli na vodní atrakci, i když bylo tak -20° (dobře tak 10° no). Nikdy jsem nic takového nezažila, takže hned u první akce jsem byla fakt nadšená. Jako další jsme hned po sobě vyzkoušeli všechny 3 horské dráhy v pořadí – 1. skoro nic se nestalo, 2. trochu cítím snídani, 3. víc cítím snídani, ale je to boží! Na výstavu tu zde byl taky X-Wing ze Star Wars (5 miliónů kostiček), který nadále bude kolovat po dalších výstavách ve světě, tak to jsme taky nezmeškali. 

Celkově jsme tam strávili asi 6 hodin, vše jsme krásně stihli a absolutně nic mě nezklamalo. Možná ještě víc než atrakce mě nadchlo Lego City – různá dánská, ale i světová města a památky z Lega, např. Beverly Hills nebo německý hrad Neuschwanstein (300 000 kostiček). Určitě se nemusíte bát, že by to byla zkušenost jen pro děti, věřte mi, je to pro všechny generace, fanoušky i nefanoušky Lega, prostě každý si tu přijde na své.

Takže jestli někdy plánujete tour po Dánsku nebo rovnou do Legolandu (a ještě mi cestou hodit čerstvý rohlíky), tak fakt neváhejte! Možná, že cena za lístek se zdá drahá, ale vemte si, že za oběd v dánské restauraci byste zaplatili stejně, ne-li víc (jo, tak to tu hold chodí). A ještě jedna poznámka, co se může hodit je, že Legoland je od začátku listopadu až do konce března uzavřený (zmrzlý návštěvníci by asi nepřilákali příznivou publicitu).

A teď je čas na fotky!

Come to Denmark!

Čas přihlášek na vejšky se neodvratně blíží a je na čase si vybrat. Upřímně, když pomyslím na to, že už je to rok, co jsem začala sepisovat přihlášku sem, točí se mi z toho hlava. Sotva furt věřím tomu, že jsem fakt tady. Každopádně, proč tenhle článek píšu! Stojím si za tím, že začít život v Dánsku bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě a přeju každému, aby tohohle taky docílil. Proto chci sepsat pár bodů, které Vás zajisté donutí alespoň se nad touto možností zamyslet.

Nebudu Vám lhát, není to tu všechno růžové. V organizacích zařizující studium v Dánsku se nedozvíte o jediné věci, která by tu byla špatně. Chyba. Ze začátku jsem tomu věřila, ale pak přišla krutá realita. Dneska chci vypíchnout hlavně to pozitivní, ale nechci nikoho vodit za nos a něco přikreslovat, tak snad mě budete považovat za důvěryhodný zdroj. Máte to z první ruky, tak co víc chtít!

1. STUDIUM ZDARMA

Co najdete na každé stránce o studiu v Dánsku jako první bod je, že celé studium je zdarma, na tom není ani kousek lži. Ovšem pouze pro studenty z EU, takže když jste třeba z Afriky, stačí si vzít Dána/Dánku a máte to v cajku. Existuje hodně výjimek a pravidel. Určitě se nemusíte bát, že by studium nebylo kvalitní, když je zdarma. Jsem tu měsíc a jsem s výukou nadmíru spokojená. Ale není všechno zadarmo. Na každý semestr dostanete seznam učebnic, které Vás v přepočtu mohou stát až 10 tisíc. Ale klid! Spoustu z nich se dá najít v pdfku, můžete je sdílet napůl se spolužáky nebo se bez nich prostě obejdete, všechno se dá vyřešit (pokud nejste boháč a můžete si vše koupit třikrát).

A začal podzim, přátelé

Ne, že by nás začátek podzimu nějak zasáhl, protože tady je podzim celý rok, ale přesto je to vstup do další fáze. Tenhle týden byl docela úspěšný. Složila jsem úspěšně první zkoušku, sehnala jsem si práci jako záskok na dva týdny a víkend jsme strávili honěním slev po obchodech a koukáním na filmy v pelíšku.

Zkouška byla ve formě skupinové prezentace, nervy samozřejmě byly, ale nic přelomného. Práci mám jistou, jen si musím zajistit, abych za ní dostala řádně zaplaceno, ne jako poprvé. No a víkend byl vlastně jako každý jiný. V pátek přišly nové letáky se slevami, tak tentokrát jsme poprvé vyrazili do Lidlu (asi 3,5km). My jsme to ale vzali přes les s procházkou. Je fakt sranda, že do všech obchodů chodíme pěšky, i do těch, co jsou takhle daleko. Aspoň neutrácíme za benzín a šetříme životní prostředí! A filmy? Z nostalgie jsme se koukli na první dva díly Bobulí, jelikož mojí rodiče si právě oviňují na Moravě burčákem (těžká závist).

Tak jen tak pro vizuální uspokojení tu máte fotky, co jsem za ten týden ulovila. A hodně štěstí do nového týdne všem!

Trip to Odense

Tak teď zase něco z jiného soudku. Tohle je už poněkud starší výlet, pokud se tomu dá tak říkat. Abyste tomu rozuměli, když přijedete jako nový student do Dánska, musíte si pořídit CPR number. Prostě registrační číslo, něco jako máme v Česku číslo na občance. A když se sem v srpnu/září naženou hejna mladých lidí lačných po vzdělání, mají úřady dost napilno. My jsme si o cprko požádali ve Vejle 26. srpna. O týden později nám přišel email, že nestíhají a musíme jet se školou do Odense. Hurá. Škola nám naštěstí zaplatila zpáteční lístek na vlak, jinak bychom se nedoplatili. Žádosti pak s námi vyřešili ve škole, všechno to bylo šup šup, tak jsme tam vlastně jeli kvůli 15 minutám. Paráda.

A teď něco málo k městu. Odense je třetí největší město v Dánsku, rodiště Hanse Christiana Andersena, hlavní město ostrova Fyn a neposledně také sídlo druhého kampusu naší školy. Teda spíš my jsme číslo dva. V Odense má naše škola kampusy asi tak 4 a její logo je všude. Fakt všude. Hlavní lákadla města jsou vodní zámek Egeskov, Odense Zoo a rodný dům Andersena. Sice jsme ve městě strávili asi jen 2 hodinky, ale pár věcí jsme viděli. Celkově to působilo jako velký Vejle. Od všeho je tam tak dvakrát víc, každopádně se mi tam moc líbilo. A teď je čas na fotky!

Vejle By Night

Název článku vlastně není jen něco, co mě napadlo, ve skutečnosti je to název jedné akce, která by se dala přirovnat k americkému Black Friday. Všechny podniky a obchody zůstanou otevřené déle do noci a nastanou slevy. A když jsou slevy, tak jsou lidi. Ale dneska tu nejsem, abych mluvila o dánské posedlosti slevami, ale abych Vám ukázala, jak vypadá moje nové hometown v nočních barvách. Vejle je město mnohých festivalů, koncertů, workshopů, streetartu, všeho, co Vás napadne a je to fakt skvělý. Přes všední dny je všechno klidné a v pátek večer to začne. Nechte se kochat!

Supermarket v Dánsku vs. v Česku

Myslím, že tyhle rozdílové články je to, co Vás zajímá nejvíc. Už jen pro to, že se s nimi můžete všichni aspoň částečně ztotožnit. Dneska pro Vás tedy mám první z mnoha dalších takových článků a to o tom, jak se liší supermarkety a celkově nakupování i ceny v Dánsku od Česka. Už tu jsem měsíc, což je myslím dostatečná doba na to, shromáždit ty nejvýraznější odlišnosti. Samozřejmě budu nacházet další a další, ale nemůžu čekat do nekonečna, takže se to prostě dozvíte teď, smůla.

Stejně jako v Česku se po celém Dánsku nachází velká řada různých obchodních řetězců. Ne ale všechny z nich jsou dánské firmy. Poměrně populární tu jsou německé řetězce, z nich asi nejznámější Aldi. Jedná se o menší obchody, kde ale i přesto najdete věci všeho druhu a ceny jsou výrazně nižší. Pokud toužíte ale ještě po nižších cenách a vlastníte auto a nejste úplně líní, tak si jednou za čas uděláte výlet do Flensburgu (nejbližší větší německé město od dánských hranic) a nakoupíte dva nebo tři plné košíky. Upřímně, když nám sem přišel leták z jednoho německého obchodu, tak jsem se skoro rozbrečela z toho, o kolik je to levnější. Co se dá dělat, musíme pracovat s tím, co máme. Teď teda ty nejvíc significant rozdíly (pardon, zapomínám český slova).

1. ČERSTVÉ PEČIVO

Tak první věc, které by si všiml každý Čech, je, že v obchodech chybí sektor s čerstvým pečivem. Nejčerstvější, co můžete najít, je bageta za 10,-(37Kč). U větších obchodů můžete najít vnější pekárnu, kde můžete splašit i něco čerstvého, ale to především sladké pečivo. S hledáním rohlíků tu samozřejmě nepořídíte, jako asi všude jinde mimo Česko. Ovšem! Je možné zakoupit výjimečně i čerstvý chleba v Aldi. Jinak prodávají takové laciné kopie našeho chleba v balíků po 10 kouskách, ale z ceny se mi protočily panenky. Co teda Dáni jedí? Především tmavé semínkové chleby, balené housky nebo toasťák. V čem se ale vyžívají, je to sladké. Mají vlastní druh koláčků, různé dezertíky a jiné mňamky. To si neodepřou.

Tohle jsou tzv. Flodeboller, hodně mi připomínají naše indiánky, ale má to něco navíc, yummy yummy

Dyrehaven I Nørreskoven / Deers Overload

Abych furt nemluvila jen o tom, co se mi stalo a nestalo, tak Vám ukážu jednu z místních oblíbených atrakcí. Název sice zní jako nějaká nemoc, ale jde o jelení park, který se nachází hned v lese u moře. Vstup je zdarma, dá se jít pěšky i autem. Areál v podstatě není ani ohraničený, z některých míst můžete vidět i moře a most. A jak jsem říkala, jde o jelení park, takže tam byli jeleni (fakt, neke). Bylo zakázané je krmit něčím doneseným, ale když jste jim utrhli větev s listy, na kterou už sami nedosáhli, tak se mohli utlouct.

Hned u vchodu kolem nás hopkalo malé mláďátko, hrozný roztomilouš. Pak jsme asi dvacet minut nemohli najít živou duši a najednou…Hele, támhle něco je!...se na nás vynořil plácek, kde se slunilo asi 15 paroháčů, super! Některý mi dokonce zapózovali, ale většina dělala nedostupný. Tak jsem ukojila své fotografické potřeby a o kousek dál se najednou vyrojilo asi 50 laněk, trošku apokalypsa. Ale všichni byli fakt suprový, ochočený, vesele na nás vyplazovali jazyky a pronásledovali nás, než jsme jim něco dali. Nejlepší bylo utrhnout větev a nosit ji jako průvodce deštník, hned jsem měla asi 10 posluchačů.

Strávili jsme tam asi hodinku a půl a odcházeli jsme naprosto nadšený, takže pokud sem někdy zavítáte, tak na tohle nezapomeňte! 

Poor, poor student/První zkušenosti s prací

Víte, jak vypadá dokonalý týden? Po dvou dnech zkoušek na pražskou VŠE, na kterou ani nechcete, máte interview na školu do Dánska a hodinu po něm se dozvíte, že Vás PŘIJALI! (ten nával štěstí nikdy nezapomenu). Dva dny předtím Vám domů přijde dopis (v dánštině) s nabídkou skvělého bytu, pár metrů od školy, s velmi přijatelným nájmem a malým depozitem. V řadě na byt jste osmí, ale nikdo před Vámi se neozve a … MÁTE BYT! A do třetice, ozve se Vám Češka, co zde právě studuje, odjíždí na internship a hledá za sebe záskok do práce a vybere si Vás! Čili máte na 99% zajištěnou PRÁCI na první 3 měsíce! Ale hra s procenty je záludná a to jedno procento mi tu radost prostě překazit muselo, že jo.

(Dneska žádný fotky, ale stojí to za to!)

1st Job Experience

V pátek 20. 8., po tom, co odjeli Kubovi rodiče, jsme se vydali na cestu za šéfem/Indem/Sanem, říkám mu různě. Ochotně jsem souhlasila, že přijedu k němu domů, abych se blýskla. Ehm. Ind bydlel až za městem, tak jsme dali oba za lístek 44DKK a jeli jsme kdovíkam. Byla jsem přesně na čas a celý akt trval asi 10 minut. Povídal mi o tom, jak nenajímá neschopný lidi a když bude chtít, tak mi nezaplatí a jiný motivační věci, tak okay no. Hned večer mi volal, že můžu jít zítra ráno do práce a že mi pošle adresu. Samozřejmě jsem souhlasila, i když jsem ani nevěděla s čím. Myslela jsem, že budu pracovat v hotelu jako ta holčina, mýt nádobí, luxovat a tak. Ale já se navezla do něčeho zcela jiného.

How To (secondhand)Shop

Nechci Vás tu zatěžovat každým nákupem, co jsme provedli, těch už několik desítek proběhlo, ale když přijedete do holobytu, tak logicky nechcete navždy spát na matračce a jíst na zemi (naše první večeře – rybičky v konzervě na podlaze). Věděla jsem, že v Dánsku fungují v podstatě secondhandy s nábytkem, protože ne každý student, co se stěhuje dál, si může vzít vše s sebou. Kubovi rodiče bydleli v jednom roztomilém b&b hned u moře (fakt krásný pohled, ale smrděla tam žumpa) a kousek od ubytování…voila! Bazar. Takže hned druhý den po příjezdu jsme se tam vypravili. Místo bylo fakt obrovské a výběr docela nekonečný. Tak jsme hned pořídili stůl, 2 židle, 2 zahradní židle a skříň s poličkami, to vše asi za 400DKK, v přepočtu asi 1500 českých, což jde. Zaměstnanci byli moc milí a jako všude ochotní a schopní mluvit anglicky.

Zajímavost! Všichni zaměstnanci genbrugů (dánsky bazarů) pracují zadarmo a všechen výdělek jde na charitu. To by v Česku asi nefungovalo.