14 Sept 2015

How To (secondhand)Shop

Nechci Vás tu zatěžovat každým nákupem, co jsme provedli, těch už několik desítek proběhlo, ale když přijedete do holobytu, tak logicky nechcete navždy spát na matračce a jíst na zemi (naše první večeře – rybičky v konzervě na podlaze). Věděla jsem, že v Dánsku fungují v podstatě secondhandy s nábytkem, protože ne každý student, co se stěhuje dál, si může vzít vše s sebou. Kubovi rodiče bydleli v jednom roztomilém b&b hned u moře (fakt krásný pohled, ale smrděla tam žumpa) a kousek od ubytování…voila! Bazar. Takže hned druhý den po příjezdu jsme se tam vypravili. Místo bylo fakt obrovské a výběr docela nekonečný. Tak jsme hned pořídili stůl, 2 židle, 2 zahradní židle a skříň s poličkami, to vše asi za 400DKK, v přepočtu asi 1500 českých, což jde. Zaměstnanci byli moc milí a jako všude ochotní a schopní mluvit anglicky.

Zajímavost! Všichni zaměstnanci genbrugů (dánsky bazarů) pracují zadarmo a všechen výdělek jde na charitu. To by v Česku asi nefungovalo.













K obědu jsme šli nakoupit suroviny do supermarketu Kvickly, který máme 5 minut od bytu. Co nás nadchlo a potěšilo je, že všechny výrobky, zejména maso, kterým končí záruka v následujících 3 dnech, se prodávají za polovinu. Tak jsme asi za 75DKK nakoupili 4 kuřecí masa, 4 vepřové kotlety a navrch ještě 2 filety z tresky, paráda.

Hned co jsme se posilnili, tak jsme vyrazili na hon za světlem. První zastávka byl Jysk (čte se Jusk, dánská firma btw), kde jsme koupili garnýž na záclony, záclony, závěs do koupelny a ramínka, opět vše ve slevě a opět milí, anglicky mluvící zaměstnanci. Od té doby jsme v Jysku koupili ještě skříňku ke kuchyňské lince (kterou jsme táhli pěšky 6km) a postele!! (ty jsme pěšky nenesli) Ty máme doma dva dny a nemůžu si je vynachválit. Dánové si dost libují ve slevách a různých akcích, a když jde o Jysk, tak jsou akce každý víkend. Tak jsme pořídili dvě luxusní postele dohromady za 2 tisíce a ušetřili jsme 3 tisíce. To jde, že?



Další zastávka byl Bauhaus. Byli jsme přesvědčení, že zde přece musíme najít nějakou slušnou lampu, která nebude stát jmění. Omyl. Nejlevnější lampa stála asi tolik, kolik jsme tu do té doby utratili a vlastně ještě víc, čili asi 500DKK, šílený. Takže jsme si koupili takovou tu super retro lampu z papíru, která má v sobě dvě žárovky a vyšlo nás to na 150,-. Hold bez světla to nejde. Teď je půlka září, máme ještě lampičku a upřímně po večerech to úplně nestačí, takže až v zimě bude od 3hod tma, tak budeme slepí jak krtci.

Abychom toho neměli málo, tak jsme šli s Kubou ještě večer pěšky se kouknout za rodiči. Paní majitelka byla moc milá a vtipná, večer nám zadarmo nabídla lahev červeného (Dáni radši červené, než bílé) a nechala nás sedět na terásce s výhledem na moře. Byl to ten nejvyčerpanější den, ušli jsme asi 17000 kroků. Musím přesto ještě jednou vyslovit ohromné díky Kubovým rodičům, že obětovali svůj volný čas a pomohli nám to tu dát do kupy, bez nich bychom byli ztracení. Děkujeme!









No comments:

Post a Comment