The Black Friday Experience

Tohoto dne jsme se obávali. Víte, Dánové si moc dobře uvědomují, jak je v jejich zemi draho, přestože nedostatkem opravdu netrpí. Takže jakmile je na scéně nějaká sleva, jdou po ní. A teď si představte událost o obsahu amerického Black Friday. Šílenost! Dánové si na Ameriku hodně potrpí, takže bych se ani nedivila, kdyby tu někdo slavil Díkuvzdání. Black Friday se tedy uskutečnil 27. listopadu. Obchody naháněly na slevy už týdny dopředu, ale na tohle se připravit nedá (minimálně ne psychicky). Tohle je opravdu den, kdy se všech 50 tisíc obyvatel nažene do ulic (jedné nákupní ulice) a obchoďáků (jednoho obchoďáku). Chvíli jsem tedy uvažovala, jestli se k tomu přidáme, protože nejsem příznivec davové psychózy, ale na druhou stranu každá koruna dobrá, takže schváleno.

Po 5 minutách z domu už jsem valila oči. Desítky aut čekajících na semaforech a na parkovištích urputně hledajících místo. Tolik jich tu není ani v denních špičkách. Lidi všude. VŠUDE. A agresivní a hrozně rychlí. Některým snad i kapala slina od pusy a šla pára z uší. Neskutečné obnosy tašek na každé volné ruce. Rodiče si brali na posilu i malé děti, hlavně kočárky, do těch se toho vejde, že. Potkali jsme babičku, co měla vpředu i vzadu na kole dva asi tak desetikilové prací prášky. Vypadala, že když se jí dotknu, tak upadne. Ale úsměv na tváři nezapřela. V každém obchodě slevy minimálně 20%, nejvíc jsem viděla 50%. U každého vchodu vyvěšené černé balónky s nápisem Black Friday (takové utrácení!).

Nejdřív jsme se vydali za jídlem do Føtexu. Pořídili jsme výborné čokoládové muffiny upečené přímo na BF (je to na nich i napsáno). Musím říct, že nás slevy donutili jít do obchodů, kam bychom normálně nešli v domnění, že jsou moc drahé, ale naopak! Takže teď víme, kde budeme nakupovat dárky na Vánoce, muhehe. Dále jsme se vydali do obchodu s oblečením Bestseller a normálně a neuvěřitelně JSEM SI KOUPILA OBLEČENÍ! Po čtvrt roce. Ulovila jsem krásnou bavlněnou bílou košili za 100 dkk (350Kč)! Juch juch. Nakonec jsme se vydali do obchoďáku kouknout ještě po dalším jídle (toho nikdy není dost) a najednou jsme ucítili pach technického líhu (tak něco). A voila! Před budovou ohňová show, to tomu chybělo. V prostoru 10m² se proháněli 2 muži a 2 ženy, co plivali oheň, polykali oheň, hladili se ohňem a macháli s nim kolem sebe. Ale byli fakt dobrý, bavila jsem se. Pak jsme rychle sfoukli obchoďák, koupili jsme si Pringles za 10,- a alou domů.

Nakonec jsem moc ráda, že jsme to absolvovali, protože to bych nerada zmeškala. Posedlost Amerikou k Dánsku prostě patří a jak furt říkám, chci tu toho zažít co nejvíc, protože člověk nikdy neví, co se může stát. Hezký víkend!

Supermarket v Dánsku vs. v Česku

Myslím, že tyhle rozdílové články je to, co Vás zajímá nejvíc. Už jen pro to, že se s nimi můžete všichni aspoň částečně ztotožnit. Dneska pro Vás tedy mám první z mnoha dalších takových článků a to o tom, jak se liší supermarkety a celkově nakupování i ceny v Dánsku od Česka. Už tu jsem měsíc, což je myslím dostatečná doba na to, shromáždit ty nejvýraznější odlišnosti. Samozřejmě budu nacházet další a další, ale nemůžu čekat do nekonečna, takže se to prostě dozvíte teď, smůla.

Stejně jako v Česku se po celém Dánsku nachází velká řada různých obchodních řetězců. Ne ale všechny z nich jsou dánské firmy. Poměrně populární tu jsou německé řetězce, z nich asi nejznámější Aldi. Jedná se o menší obchody, kde ale i přesto najdete věci všeho druhu a ceny jsou výrazně nižší. Pokud toužíte ale ještě po nižších cenách a vlastníte auto a nejste úplně líní, tak si jednou za čas uděláte výlet do Flensburgu (nejbližší větší německé město od dánských hranic) a nakoupíte dva nebo tři plné košíky. Upřímně, když nám sem přišel leták z jednoho německého obchodu, tak jsem se skoro rozbrečela z toho, o kolik je to levnější. Co se dá dělat, musíme pracovat s tím, co máme. Teď teda ty nejvíc significant rozdíly (pardon, zapomínám český slova).

1. ČERSTVÉ PEČIVO

Tak první věc, které by si všiml každý Čech, je, že v obchodech chybí sektor s čerstvým pečivem. Nejčerstvější, co můžete najít, je bageta za 10,-(37Kč). U větších obchodů můžete najít vnější pekárnu, kde můžete splašit i něco čerstvého, ale to především sladké pečivo. S hledáním rohlíků tu samozřejmě nepořídíte, jako asi všude jinde mimo Česko. Ovšem! Je možné zakoupit výjimečně i čerstvý chleba v Aldi. Jinak prodávají takové laciné kopie našeho chleba v balíků po 10 kouskách, ale z ceny se mi protočily panenky. Co teda Dáni jedí? Především tmavé semínkové chleby, balené housky nebo toasťák. V čem se ale vyžívají, je to sladké. Mají vlastní druh koláčků, různé dezertíky a jiné mňamky. To si neodepřou.

Tohle jsou tzv. Flodeboller, hodně mi připomínají naše indiánky, ale má to něco navíc, yummy yummy

How To (secondhand)Shop

Nechci Vás tu zatěžovat každým nákupem, co jsme provedli, těch už několik desítek proběhlo, ale když přijedete do holobytu, tak logicky nechcete navždy spát na matračce a jíst na zemi (naše první večeře – rybičky v konzervě na podlaze). Věděla jsem, že v Dánsku fungují v podstatě secondhandy s nábytkem, protože ne každý student, co se stěhuje dál, si může vzít vše s sebou. Kubovi rodiče bydleli v jednom roztomilém b&b hned u moře (fakt krásný pohled, ale smrděla tam žumpa) a kousek od ubytování…voila! Bazar. Takže hned druhý den po příjezdu jsme se tam vypravili. Místo bylo fakt obrovské a výběr docela nekonečný. Tak jsme hned pořídili stůl, 2 židle, 2 zahradní židle a skříň s poličkami, to vše asi za 400DKK, v přepočtu asi 1500 českých, což jde. Zaměstnanci byli moc milí a jako všude ochotní a schopní mluvit anglicky.

Zajímavost! Všichni zaměstnanci genbrugů (dánsky bazarů) pracují zadarmo a všechen výdělek jde na charitu. To by v Česku asi nefungovalo.