7 událostí z posledních dvou týdnů, které je nutno zmínit

1. Píšu svojí první dizertaci. Jen to slovo zní tak hrozně vznešeně a vysokoškolsky, že ho říkám furt! Jako vždy jde o skupinovou práci, to už ani snad nemusím opakovat. Naše téma je v podstatě Cestovní kanceláře vs. rezervování online, abych to přeložila do češtiny. Myslím, že zatím to jde moc dobře a vypadá to, že budeme před Vánocemi hotové, takže bude klid!
2. Kuba pracoval a pracuje dál. Hurá, hurá! Týden ve skladu, týden ve škole a teď zase týden ve skladu (to aby si od té školy odpočinul). Takže teď budeme mít krásně našetřené penízky zase na nějakou chvíli dopředu, takže Vánoce budou o to veselejší! (tím nemyslím finančně, ale psychicky… možná jen trochu finančně, hehe)
3. Máme koloběžky. Bože, jenom té větě se musím smát. Ano, v našich 19 a 21 letech jsme si pořídili koloběžky. Byl to Kubův nápad, jelikož to má od nádraží do práce 3,5 km, takže takhle to bude hned pohodlnější. A vzhledem k tomu, že zrovna tuto sobotu byly koloběžky v obr slevě, tak jsem si ji koupila i já a máme 2 za cenu 1! Dneska jsme byli na výletě a ujeli jsme 6 km. Upřímně, nic lehkého to není! :D Ale jsem z toho nadšená, dokonce i rodiče na obou stranách!
   
4. Poprvé na návštěvě. 1. prosince jsem byla poprvé pozvána na návštěvy ke spolužačkám do Koldingu. Francouzka (jo má i jméno a navíc je z Arménie, ale jsem zvyklá ji říkat takhle :D) si s manželem pořídila štěňátko huskyho a je úplně dokonalý! Po městě mě provedla Anna (Maďarka) a pak jsme zamířili k Francouzce, kde jsem si po 3 měsících dokonce užila i televizi a pizzu! Byl to skvělý den, moc jsme si to užily. Po Vánocích je plánuji pozvat na oplátku k nám na nějakou českou mňamku (vypadá to na smažák).
   
5. Míň jíst, víc cestovat. Také naše nové motto. Před pár týdny to s těmi našimi financemi a smůlou vypadalo už bledě, tak jsme si řekli, že když nevíme, jak dlouho nám je ještě přáno tu být, tak to musíme využít naplno. Takže místo toho, abychom si koupili kolu nebo brambůrky, jsme si oba (již před nějakou dobou) pořídili Rejsekort, se kterou všude cestujeme v podstatě za polovinu. Navštívili jsme sousední města, vánoční trhy na hrádku, light festival a pláž s větrem o rychlosti 80km/h. Ale o tom ještě jindy!
   
   
   
   
6. Byli jsme tancovat. No fakt, taky tomu nevěřím. Ale tak abych to objasnila. Kubův spolužák Gabi (Rumun), který s námi byl i v Kodani, je profesionální tanečník Poppingu. Jde o takovou odrůdu hip hopu – patří do toho robot nebo mim. No a Gabi uspořádal zdarma předvánoční workshop, aby přilákal nové tanečníky na další sezónu. Tak jsme ho šli podpořit. Celý popping je hlavně o zatahování a povolání svalů, takže to byla docela fuška, ale moc jsme si to užili! (tedy aspoň já, Kubí na ty tance moc není) Měl tam i jeho přítelkyni, které jsem se představila jako Kate, na což reagovala jako: „Kate, ta fotografka?“ Gabimu se totiž hrozně líbily fotky, co jsem nafotila v Kodani a stejně tak Ramoně. Tak jsem se z toho skoro začervenala. Na konci nás ještě nabalila vánočníma sušenkama, co se nesnědly, a ještě nás odvezli domů. Jsou oba takový magický pár, protože jsou jedni z nejmilejších lidí, co jsem kdy potkala a dohromady jsou úplně kouzelní!
   
7. Za týden jedeme do Prahy!!!! Vážně jsem se na nic ještě tak netěšila. Doteď jsem z domu byla nejdéle 2 týdny, takže 4 měsíce jsou bez rodičů a kamarádů opravdu věčnost. Rodičům už asi dva týdny posílám obden seznamy, co za jídlo a pití si chci dát a co bych uvítala, aby na mě čekalo v ledničce. Chudáci :D (nejsou krátké ty seznamy, vůbec ne). Ale prostě…je to jednou za půl roku ne? ♥